Permakultura a biodynamika: v čem se shodují a v čem se liší

Permakultura a biodynamika mají společný cíl, ale jiný původ i jinou povahu. Permakultura je návrhová metoda, kterou v roce 1978 pojmenovali Bill Mollison a David Holmgren knihou Permaculture One a která nemá žádnou závaznou certifikaci. Biodynamika je konkrétní způsob hospodaření z roku 1924 s vlastním standardem Demeter, každoroční inspekcí a povinnými preparáty. Na zahradě i ve vinici se dají spojit, protože si nikde přímo neodporují.

Odkud se vzala permakultura

Termín vznikl na univerzitě v Tasmánii. Bill Mollison tam přednášel a David Holmgren u něj studoval. Jejich společná kniha Permaculture One vyšla v roce 1978 a slovo permakultura v ní stálo jako zkratka pro permanent agriculture, tedy trvalé zemědělství. Později význam rozšířili na permanent culture, trvalou kulturu, protože samotné pěstování podle nich nestačí.

Permakultura nestojí na předpisech, ale na etice a principech návrhu. Etiky jsou tři: péče o Zemi, péče o lidi a omezení vlastní spotřeby ve prospěch přerozdělení přebytku. Holmgren k nim doplnil dvanáct principů návrhu, mezi nimi pozoruj a reaguj, zachyť a ulož energii, nevytvářej odpad, navrhuj od vzorců k detailům, používej malá a pomalá řešení nebo využívej okraje a ceň si okrajového.

Ke svým metodám patří zónování pozemku podle četnosti návštěv, práce s vodou v krajině, jedlé lesní zahrady, vytrvalé plodiny, mulč, minimální zpracování půdy a záměrné skládání druhů do funkčních skupin. Nic z toho není povinné. Permakulturní návrh se posuzuje podle toho, jestli na konkrétním místě funguje.

Čím se od ní liší biodynamika

Biodynamika vznikla o půl století dřív a opačným směrem: shora, z jedné konkrétní nauky. Vychází z osmi přednášek Rudolfa Steinera z června 1924 a od začátku má pevný obsah, který se drží dodnes. Patří k němu devět biodynamických preparátů, statek jako uzavřený organismus s chovem zvířat, kompost ošetřený preparáty a biodynamický kalendář.

Klíčový rozdíl je vymahatelnost. Značka Demeter je soukromý standard s definovanými čísly: nejméně 50 g roháčku a 2,5 g křemenáčku na hektar a rok na celé produkční ploše, převod celého podniku najednou, zákaz odrohování skotu, nejméně polovina krmiva z vlastního statku. Plnění se každoročně kontroluje a bez certifikace nesmí výrobce značku použít. Podrobnosti popisuje článek o principech biodynamického hospodaření.

Permakultura naproti tomu žádnou takovou strukturu nemá. Existuje sice kurz permakulturního designu, původně třítýdenní a později dvoutýdenní, a Mollison od roku 1993 certifikoval jeho lektory. Pokusy o registraci ochranné známky na slovo permakultura mezi lety 2000 a 2011 ale skončily neúspěchem a byly opuštěny. Nikdo tedy nemůže zakázat označit permakulturou cokoli.

Srovnání bod po bodu

Společné mají odmítnutí syntetických hnojiv a pesticidů, důraz na půdní organickou hmotu, kompost, rozmanitost druhů a dlouhý časový horizont. Ani jeden systém neřeší hospodaření jako součet jednotlivých zásahů.

Co jde na zahradě a ve vinici spojit

Kombinace obou přístupů je běžná, protože permakultura řeší uspořádání a biodynamika vstupy. Konkrétně se osvědčuje:

• Permakulturní práce s vodou a s terénem: zasakovací průlehy, remízky a stromořadí v meziřadí nebo na okraji vinice zpomalují odtok a snižují erozi na svahu.
• Trvalé zatravnění meziřadí a druhově pestré směsky místo holé půdy, což odpovídá i požadavku standardu Demeter, aby půda nebyla celý rok bez vegetace.
• Kompostování na místě podle permakulturní logiky uzavřených toků, doplněné biodynamickými kompostovými preparáty.
• Živé ploty, remízky a kvetoucí pásy jako útočiště pro predátory škůdců. Standard Demeter cílí na 10 procent plochy statku jako rezervu pro biodiverzitu a takové prvky se do ní počítají.

Naopak se nedá kombinovat všechno. Permakulturní zahrady často pracují s trvalým mulčováním, kdežto standard Demeter žádá, aby se před mulčováním na půdu aplikoval roháček, a průmyslové mulčovací materiály na bázi plastů zakazuje. Kdo chce certifikaci, musí pravidla standardu dodržet bez ohledu na návrh.

Co ukazují měření

Permakultura byla dlouho mimo vědeckou literaturu a sklízela kritiku za chybějící definici i metodiku. To se začíná měnit. Studie publikovaná v roce 2024 v časopise Communications Earth & Environment porovnala devět permakulturních hospodářství v Německu a Lucembursku se sousedními plochami běžného zemědělství. Na permakulturních plochách naměřila o 27 procent vyšší zásobu uhlíku v půdě, o 20 procent nižší objemovou hmotnost půdy a výrazně vyšší druhovou pestrost: u cévnatých rostlin o 457 procent, u žížal o 77 procent a u ptáků o 197 procent. Početnost žížal byla vyšší o 201 procent.

U biodynamiky vypadají doklady podobně na straně půdy a slaběji na straně specifických postupů. Švýcarský dlouhodobý pokus DOK od roku 1978 ukázal v biodynamické variantě nejvyšší biologickou kvalitu půdy, zároveň ale o zhruba 15 procent nižší výnosy proti konvenčnímu hospodaření. Přínos, který by se dal připsat samotným preparátům nebo kalendáři, se zatím odlišit nepodařilo.

Časté otázky

Je permakultura přísnější než biodynamika?

Není, protože není závazná. Biodynamika má měřitelná pravidla a kontrolu, permakultura nabízí principy, které si každý vykládá pro své místo. V praxi může být dobře navržená permakulturní zahrada šetrnější než minimálně plnící certifikovaný podnik, ale nikdo to negarantuje.

Existuje certifikace permakultury?

Ne v podobě, jakou má Demeter. Absolvent kurzu permakulturního designu dostane osvědčení o absolvování kurzu, ne certifikát produkce. Zboží z permakulturní zahrady se proto prodává buď bez značky, nebo s certifikací ekologického zemědělství.

Můžu na permakulturní zahradě používat biodynamické preparáty?

Ano, nic tomu nebrání. Roháček i kompostové preparáty se dávkují podle plochy a objemu kompostu bez ohledu na to, jak je zahrada navržená. Certifikace Demeter z toho ale neplyne, ta se váže na celý hospodářský podnik.

Shrnutí

• Permakultura je návrhová metoda z roku 1978 bez závazné certifikace, biodynamika hospodaření z roku 1924 se standardem Demeter.
• Společné mají kompost, půdní organickou hmotu, rozmanitost a odmítnutí syntetické chemie.
• Kombinovat jde uspořádání pozemku podle permakultury se vstupy podle biodynamiky, kolize hrozí hlavně u mulčování.
• Studie z roku 2024 doložila na permakulturních plochách o 27 procent vyšší zásobu uhlíku v půdě proti okolnímu zemědělství.