Frankovka: jak chutná, kde se pěstuje a k jakému jídlu ji pít

Frankovka je tmavá červená odrůda s výraznou kyselinou, pevnými tříslovinami a kořenitou chutí, která po vyzrání připomíná ostružiny a skořici. Podle přehledu hlavních modrých odrůd Národního vinařského centra roste v Česku na 861 hektarech, tedy na 5,1 % vinic, a je nejrozšířenější modrou odrůdou v zemi (stav k 31. 12. 2025). Pěstuje se téměř výhradně na Moravě a k jídlu se hodí hlavně pečená masa, zvěřina a guláš.

Na zahraničních etiketách ji najdete jako Blaufränkisch, Lemberger nebo Kékfrankos, tak se jí říká v Maďarsku. Do Státní odrůdové knihy byla v Česku zapsána v roce 1941. Původ je sporný, uvádí se Rakousko, Německo i Slovinsko, analýza DNA ale ukázala, že vznikla zkřížením odrůd Skořicový hrozen (Blaue Zimmettraube) a Heunisch bílý.

Jak Frankovka chutná

Frankovka má světle až tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky a chutná plně a pikantně. Barvu jí dává slupka tmavomodrých až modročerných bobulí, která podle české Wikipedie obsahuje velké množství červeného barviva. Mladé víno bývá tvrdší, s čerstvou kyselinou a pevnými tříslovinami, a voní travnatě. Zráním se vůně mění na ostružinovou a přibývá kořenitost. V chuti se podle Národního vinařského centra hledají ostružiny a skořice, podle Wikipedie také švestky, černé třešně a jádra peckovin. Vyzrálé víno je hebčí a sametové.

Kyseliny jsou pro odrůdu typické. Wikipedie uvádí, že je ve Frankovce obecně poněkud víc kyselin než v jiných červených vínech a že kyselost moštu se pohybuje mezi 9 a 12 g/l. Kvalitní producenti proto redukcí hroznů snižují sklizeň, prodlužují nakvášení rmutu kvůli vyššímu extraktu a nechávají víno delší dobu zrát v dřevěných sudech nebo v barrique. V technologii má důležité místo jablečno-mléčné kvašení, které příznivě ovlivňuje plnost vůně a chuti. Hrozny na jakostní víno se macerují asi šest dní, aby se ve víně nehromadilo příliš tříslovin, u přívlastkových kvalit i déle než 14 dní.

Čím se liší od Svatovavřineckého a Zweigeltrebe

Frankovka se od svých nejbližších příbuzných mezi modrými odrůdami liší hlavně pozdní sklizní a tvrdšími tříslovinami v mládí. Se Zweigeltrebe je přímo spojená: ten vznikl roku 1922 v rakouském Klosterneuburgu křížením Svatovavřineckého a Frankovky. Svatovavřinecké má jiný původ, jedním z jeho rodičů je Rulandské modré (Pinot noir).

Kdo chce měkčí víno s nižší kyselostí, najde ho spíš u Zweigeltrebe. Frankovka je kyselejší a v mládí pevnější.

Kde se Frankovka pěstuje

Z 860,6 ha Frankovky v Česku leží asi 859 ha na Moravě, v Čechách je jí jen asi 1,3 ha. Odrůda potřebuje nejteplejší polohy, protože zraje pozdě. Vyhovují jí jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy s dobrým osluněním a půdy se sprašemi. Sklizeň začíná v polovině října a může se protáhnout až do začátku listopadu.

Plochy pocházejí ze statistiky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k 31. 12. 2025, podíl je dopočtený z celkové plochy vinic v dané podoblasti.

Podle Wikipedie rostla roku 2007 v Rakousku na 2 640 ha, hlavně v Burgenlandu, v Německu na 1 702 ha, hlavně ve Württembersku, a na Slovensku na 1 176 ha. Pěstuje se také v Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku a celosvětová plocha se roku 2010 odhadovala na zhruba 10 000 ha.

K jakému jídlu a při jaké teplotě

Podle vyzrání hroznů je Frankovka buď víno k jídlům všedního dne, nebo láhvově zralé víno z dobrého ročníku, které se podle Národního vinařského centra hodí k pečeným masům, zvěřině, kachně i huse, guláši, jídlům z vnitřností, kořeněným zeleninovým jídlům, plísňovým sýrům a těstovinám. Česká Wikipedie přidává polentu, zrající i bílé sýry, těstoviny v kořenité úpravě a některé druhy pizzy. Další kombinace najdete v článku o párování vína a jídla.

Norma OIV pro mezinárodní soutěže vín počítá při degustaci červených vín s teplotou 15 až 18 °C. Obývací pokoj vytopený na 22 °C je nad touto hranicí, takže lahev před podáváním krátce vychlaďte. Tabulku pro další vína najdete v článku o teplotě podávání vína.

Mladší Frankovce s tvrdými tříslovinami může provzdušnění prospět, zázrak ale nečekejte: dekantace třísloviny nezměkčí, jen mohou působit měkčeji. U velmi starých lahví se může objevit sediment a dekantuje se i kvůli němu.

Na co si dát pozor při výběru

Na etiketě se vyplatí zkontrolovat kategorii jakosti, ročník a obsah alkoholu. Kategorie podle zákona č. 321/2004 Sb. neříká, jak je víno sladké, ale jak cukernaté byly hrozny při sklizni. Cukernatost se udává ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), tedy v kilogramech cukru na hektolitr moštu, a zákon k ní přiřazuje přirozený obsah alkoholu.

Přívlastek tedy ukazuje zralost hroznů, ne hotové víno. Skutečný obsah alkoholu najdete na etiketě. Zemské víno musí nést údaj „moravské“ nebo „české“, jakostní víno pochází z hroznů sklizených v jedné vinařské oblasti a přívlastkové víno z hroznů z jedné vinařské podoblasti, třeba z Velkopavlovické.

U ročníku platí, že se v mládí výrazněji projevují kyseliny a třísloviny, kdežto vyzrálá vína jsou hebčí. Čerstvý ročník proto čekejte svižnější a pevnější, starší měkčí. Česká Wikipedie označuje přívlastkové Frankovky za vhodné k dlouhodobé archivaci.

Časté otázky

Je Frankovka totéž co Lemberger a Blaufränkisch?

Ano, jde o jednu odrůdu. Lemberger a Blaufränkisch jsou její zahraniční názvy, v Maďarsku se jí říká Kékfrankos. V Česku je od roku 1941 zapsaná ve Státní odrůdové knize.

Pěstuje se Frankovka i v Čechách?

Téměř ne. Z 860,6 ha je v Čechách jen asi 1,3 ha, zbytek na Moravě. Odrůda zraje od poloviny října a potřebuje nejteplejší polohy.

Čím se Frankovka liší od Zweigeltrebe?

Zweigeltrebe je kříženec Svatovavřineckého a Frankovky a má jemnější třísloviny. Kyselost jeho moštu je 7 až 9 g/l, u Frankovky 9 až 12 g/l.

Při jaké teplotě se Frankovka podává?

Norma OIV počítá pro degustaci červených vín s teplotou 15 až 18 °C. Doma lahev před podáváním krátce vychlaďte, pokoj vytopený na 22 °C je nad touto hranicí.