Vinařská turistika na jižní Moravě: podoblasti, stezky a kdy vyrazit

Vinařská oblast Morava měla v roce 2025 celkem 16 590 ha vinic a dělí se na čtyři podoblasti: mikulovskou, velkopavlovickou, slováckou a znojemskou. Prochází jimi 1 200 km značených Moravských vinařských stezek. Pro první návštěvu je nejjednodušší základna Mikulov nebo Valtice, protože odtud dosáhnete na Pálavu i na Lednicko-valtický areál. Hlavní sezona je od konce srpna do poloviny listopadu.

Čtyři podoblasti a co v nich roste

Rozdělení na podoblasti zavedl vinařský zákon z roku 2004 a odpovídá skutečným rozdílům v půdách i v odrůdové skladbě. Morava tvoří kolem 96 % registrovaných vinic v Česku, zbytek připadá na vinařskou oblast Čechy s necelými 710 ha.

Mikulovská podoblast stojí na vápencích Pavlovských vrchů a je doménou bílých vín s výraznou minerální stopou. Velkopavlovická je českým centrem červených vín, největší vinařskou obcí republiky je zdejší Velké Bílovice se zhruba 777 ha vinic. Slovácká je plošně roztříštěná do největšího počtu obcí a sahá od Bzence po Bílé Karpaty. Znojemská leží nejvýš a nejzápadněji, má chladnější klima a je proslulá aromatickými bílými víny. Nejznámější viniční tratí je tu Šobes v Národním parku Podyjí.

Moravské vinařské stezky

Síť Moravských vinařských stezek měří asi 1 200 km značených cyklotras a vznikla v roce 1999. Koordinuje ji brněnská obecně prospěšná společnost Partnerství ve spolupráci s vinařskými obcemi. Trasy jsou vedené převážně po silnicích třetí třídy a po polních cestách mezi vinicemi, takže si vystačíte s běžným trekovým kolem.

Páteřní Moravská vinná stezka je dlouhá zhruba 245 km a spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm. Na ni navazují okruhy pojmenované podle jednotlivých vinařských oblastí, například Mikulovská, Velkopavlovická, Znojemská nebo Podluží. Většina okruhů má 50 až 100 km, takže se dají projet za jeden až dva dny.

Terén je nenáročný s výjimkou okolí Pálavy a Bílých Karpat. Realisticky počítejte s tím, že na trase budete degustovat, takže denní nájezd plánujte kratší, než jste zvyklí. Vlaky na jižní Moravě berou kola běžně, což se hodí pro návrat.

Otevřené sklepy a degustace

Otevřené sklepy jsou nejefektivnější způsob, jak za jeden den ochutnat vína od desítek vinařů. Obec nebo místní spolek vyhlásí termín, návštěvník si koupí jednu vstupenku se skleničkou a s ní obchází sklepy, které jsou ten den přístupné. Cena se v roce 2026 pohybuje orientačně od 300 do 800 Kč podle rozsahu akce a obvykle zahrnuje sklenici i ochutnávky.

Největší koncentraci sklepních uliček najdete v Petrově s areálem Plže, v Pavlově, ve Velkých Bílovicích, v Prušánkách a v Boleradicích. Termíny otevřených sklepů se soustředí do jara a do pozdního podzimu, tedy mimo hlavní práci ve vinici.

Pokud vás zajímá práce bez systémové chemie, i na Moravě už existují vinařství hospodařící podle biodynamiky. Kdo je certifikovaný a jak se pozná jejich přístup, rozebíráme v přehledu biodynamických vinařství v Česku. U menších vinařství vždy platí, že degustaci je lepší domluvit předem, často jde o rodinné provozy bez stálé otevírací doby.

Vinobraní, burčák a svatomartinské

Vinobraní jsou největší akce roku a soustředí se do září. Znojemské historické vinobraní i Pálavské vinobraní v Mikulově připadají v roce 2026 shodně na 11. až 13. září, tedy na druhý zářijový víkend, a ve stejném termínu se koná i slovácká slavnost vína v Uherském Hradišti. Kdo chce klid, ať jede jiný víkend. Kdo chce atmosféru a průvody v historických kostýmech, ať si ubytování rezervuje s několikaměsíčním předstihem.

Burčák má zákonné období. Podle § 15 zákona č. 321/2004 Sb. se částečně zkvašený hroznový mošt smí nabízet k přímé lidské spotřebě od 1. srpna do 30. listopadu kalendářního roku, ve kterém byly hrozny sklizeny, a označení burčák smí nést jen mošt z hroznů sklizených a zpracovaných na území Česka. Nejlepší bývá od poloviny září, kdy má za sebou pár dní kvašení. Detaily rozebíráme v textu o tom, jak poznat pravý burčák.

Listopadová sezona patří mladým vínům. Značka Svatomartinské je ochrannou známkou Vinařského fondu a takto označená vína se otevírají 11. listopadu. Jak vybírat mezi nimi, shrnujeme v článku o tradici svatomartinského vína.

Pálava a Lednicko-valtický areál

Pavlovské vrchy jsou vápencový hřeben nad Novomlýnskými nádržemi a tvoří nejvýraznější krajinný prvek celé oblasti. Chráněná krajinná oblast Pálava je od roku 1986 také biosférickou rezervací UNESCO. Z Mikulova se dá vyjít na Svatý kopeček, na Děvín nebo ke zříceninám Dívčích hradů a Sirotčího hrádku, odkud jsou vinice vidět shora.

Lednicko-valtický areál je krajinná kompozice o rozloze asi 283 km² na Břeclavsku, kterou UNESCO zapsalo na seznam světového dědictví v prosinci 1996. Zámky v Lednici a Valticích spojuje alej s řadou empírových a romantických staveb, mezi nimi Minaret, Janův hrad, Kolonáda na Reistně a Tři Grácie. Areál se dá projít pěšky i projet na kole a s vinařskou turistikou se dobře kombinuje, protože Valtice jsou vinařskou obcí s dlouhou tradicí i s vinařskou školou.

Srovnání nabízí sousední Rakousko. Kdo chce vidět strmé terasovité vinice na kamenných zídkách, najde je v údolí Dunaje ve Wachau, které je z jižní Moravy vzdálené necelé dvě hodiny jízdy.

Časté otázky

Kam vyrazit na jižní Moravu poprvé?

Zvolte Mikulov nebo Valtice. Z obou míst dosáhnete na Pálavu, na Lednicko-valtický areál i na desítky vinařství a máte odsud přístup na Mikulovskou vinnou stezku. Na tři dny to bohatě stačí.

Jde vinařskou turistiku dělat bez auta?

Ano, a je to i rozumnější. Na Břeclav, Znojmo, Hodonín a Uherské Hradiště jezdí přímé vlaky, kola se v nich vozí běžně a mezi vinařskými obcemi funguje v sezoně integrovaný dopravní systém. Degustace a řízení se navíc nevylučují jen teoreticky.

Kdy je nejlepší termín na burčák?

Od poloviny září do poloviny října. Srpnový burčák bývá ještě sladký a málo prokvašený, listopadový už má charakter mladého vína. Kupujte ho v otevřené nádobě od prodejce, který uvede původ.

Jak se liší podoblasti pro návštěvníka?

Mikulovská má nejvíc vápence a nejlepší výhledy, velkopavlovická nejvíc červených vín a hustou síť sklepů, slovácká nejvíc folkloru a nejrozptýlenější sklepní uličky, znojemská nejchladnější klima a nejvýraznější aromatická bílá vína.

Shrnutí

• Morava má 16 590 ha vinic ve čtyřech podoblastech, největší je mikulovská s 4 876 ha.
• Moravské vinařské stezky měří 1 200 km, páteřní Moravská vinná stezka spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm na 245 km.
• Burčák se smí prodávat od 1. srpna do 30. listopadu, nejlepší bývá v druhé polovině září.
• Největší vinobraní v Mikulově, ve Znojmě a v Uherském Hradišti připadají v roce 2026 na 11. až 13. září.