Biodynamické víno Magazín o biodynamickém, přírodním a bio víně
Přírodní a bio vína

Přírodní (naturální) víno: co to je, jak chutná a jak ho poznat

Přírodní víno nemá v EU právní definici. Poznáte ho podle spontánního kvašení, minima siřičitanů a často i podle zákalu a sedimentu v lahvi.

Redakce Biodynamické víno 5 min čtení
V tomto článku
  1. Proč přírodní víno nemá právní definici
  2. Pravidla francouzské značky „Vin méthode nature“
  3. Rozdíl proti bio vínu a biodynamickému vínu
  4. Jak přírodní víno chutná
  5. Jak přírodní víno skladovat a otevírat
  6. Časté otázky
  7. Shrnutí

Přírodní víno je víno z hroznů, které zkvasilo vlastními kvasinkami a do kterého vinař nepřidal žádné enologické přípravky kromě malé dávky oxidu siřičitého, případně vůbec nic. Právo Evropské unie pojem „přírodní víno“ nedefinuje, takže označení na etiketě nikdo úředně nekontroluje. Nejblíž k závazným pravidlům má francouzská značka „Vin méthode nature“ uznaná v roce 2020, která povoluje nejvýše 30 mg/l celkového SO2.

Proč přírodní víno nemá právní definici

Evropské právo zná kategorii vína, zná bio víno a zná dealkoholizované víno, ale slovo „přírodní“ v žádném nařízení jako chráněný pojem nefiguruje. Výroba vína se řídí nařízením (EU) 2019/934, které vyjmenovává povolené enologické postupy a látky. Toto nařízení říká, co vinař smí použít, nikoli co musí vynechat. Přírodní vinař naopak definuje svou práci tím, co nepoužije.

Praktický důsledek je jednoduchý. Nápis „naturální víno“, „natural“ nebo „vin nature“ na etiketě je tvrzení výrobce, ne certifikát. Jediná kontrola, která za ním stojí, je členství v soukromém sdružení nebo účast na veletrhu s vlastní chartou. Proto se vyplatí dívat se spíš na jméno vinaře a na to, co o svém sklepě říká, než na samotné slovo na etiketě.

Pravidla francouzské značky „Vin méthode nature“

Odborový svaz Syndicat de défense des vins nature’l vznikl ve Francii v roce 2019 a o rok později uznal jeho chartu francouzský úřad pro ochranu spotřebitele DGCCRF. Od té doby je „Vin méthode nature“ první značkou pro přírodní víno, kterou lze na etiketě použít podle psaných pravidel.

Charta požaduje pro každou cuvée následující:

  • veškeré hrozny z certifikovaného ekologického zemědělství nebo z hospodářství v druhém roce přechodu, případně podle charty Nature & Progrès,
  • ruční sběr,
  • kvašení výhradně vlastními kvasinkami z hroznů a sklepa, bez zákvasu z čisté kultury,
  • žádné enologické přípravky a žádné tvrdé technologické zásahy,
  • žádný oxid siřičitý před kvašením ani během něj.

Síření je povolené jen před lahvováním a jen do 30 mg/l celkového SO2 v hotovém víně, a to bez ohledu na barvu a typ vína. Značka má proto dvě podoby loga: základní pro vína zcela bez přidaných siřičitanů a variantu s dovětkem „<30 mg/l“. Syndikát každý rok namátkově prověřuje jedno procento cuvée externí certifikační organizací a pravidla jsou veřejně dostupná na stránkách značky Vin méthode nature.

Rozdíl proti bio vínu a biodynamickému vínu

Bio a biodynamika řeší především vinici, přírodní víno řeší hlavně sklep. Ekologické zemědělství podle nařízení (EU) 2018/848 zakazuje syntetické pesticidy a minerální dusíkatá hnojiva, o způsobu kvašení ale mlčí. Biodynamický standard Demeter jde dál v péči o půdu a přidává preparáty, síření omezuje méně přísně než charta přírodního vína. Podrobnosti popisuje článek o rozdílech mezi bio vínem a biodynamickým vínem.

KategoriePrávní oporaViniceKvašeníCelkový SO2, suché červené
Konvenční vínonařízení (EU) 2019/934běžné hospodařeníobvykle čistá kultura kvasinek150 mg/l
Bio vínonařízení (EU) 2018/848 a 2021/1165ekologické, s certifikacípovolené kvasinky a doplňky ze seznamu100 mg/l
Biodynamické vínosoukromý standard Demeterekologické plus preparátydůraz na vlastní kvasinky100 mg/l
Přírodní vínožádná, jen soukromé chartyzpravidla bio nebo biodynamickéjen vlastní kvasinky30 mg/l podle charty Vin méthode nature

Limity v posledním sloupci platí pro suchá červená vína. U bio vína se vztahují na vína se zbytkovým cukrem pod 2 g/l, u konvenčního vína pod 5 g/l a u bílých a růžových vín jsou o 50 mg/l vyšší. Celý systém limitů rozebírá text o vínech bez přidaných siřičitanů.

Jak přírodní víno chutná

Přírodní víno bývá živější a méně uhlazené než víno ze stejné odrůdy vyrobené konvenčně. Typické znaky vycházejí z toho, že vinař vynechal filtraci, čiření a většinu síry.

Zákal a sediment jsou u nefiltrovaných vín normální. Tvoří je zbytky kvasinek a drobné částice, chuť tím netrpí. Oxidativní tóny po jablku, kdouli nebo ořechu se objevují u vín s nízkým obsahem SO2, protože kyslík má volnější ruku. Těkavé kyseliny, tedy hlavně kyselina octová a ethyl-acetát, ve stopách vůni zvedají, ve vyšší koncentraci ale připomínají ocet nebo odlakovač a jde už o vadu.

Dvě věci stojí za rozlišení. Kvasinka Brettanomyces přináší tóny kůže, stáje či náplasti, které někdo bere jako charakter a někdo jako chybu. Takzvaná myšina se v nose nepozná vůbec a projeví se až po polknutí jako nepříjemná pachuť připomínající kukuřičné lupínky. Ta je vadou vždycky. Přehled dalších závad najdete v článku o vadách vína.

Lehké perlení u vína, které mělo být tiché, znamená rozkvašení v lahvi. U pét-natu je to záměr, u tichého vína spíš nehoda.

Jak přírodní víno skladovat a otevírat

Nízký obsah SO2 znamená menší ochranu proti teplu a kyslíku, takže přírodní víno je na skladování náročnější než běžné. Držte lahve v rozmezí 10 až 14 °C a vyhněte se výkyvům. V bytě bez sklepa je lednice lepší volba než police u topení, i za cenu nižší teploty.

Lahev postavte den před otevřením svisle, aby sediment klesl ke dnu. Nalévejte pomalu a poslední centimetry nechte v lahvi. Bílá přírodní vína podávejte při 8 až 10 °C, červená při 14 až 16 °C, tedy o něco chladněji než konvenční protějšky. Otevřenou lahev uzavřete a uložte do lednice, chuť drží obvykle dva až tři dny.

Časté otázky

Je přírodní víno zdravější než běžné víno?

Nižší obsah siřičitanů může pomoci lidem, kteří na sulfity reagují, jinak ale zůstává přírodní víno alkoholickým nápojem se stejnými riziky jako kterékoli jiné. Žádná studie neprokázala zdravotní přínos přírodního vína oproti konvenčnímu.

Jak poznám přírodní víno v regálu?

Podle poznámek na etiketě typu „bez přidaných siřičitanů“, „spontánní kvašení“ nebo „nefiltrováno“, podle loga Vin méthode nature a podle zákalu v lahvi. Jistotu dá jen informace od vinaře nebo prodejce, protože samotný pojem nikdo nekontroluje.

Vydrží přírodní víno v lahvi roky?

Některá ano, zejména bílá s dostatkem kyselin a červená s pevnou strukturou. Bez síry ale víno stárne rychleji a nepředvídatelněji, takže většinu lahví má smysl vypít do dvou až tří let od sklizně.

Musí být přírodní víno zakalené?

Nemusí. Vinař může nechat víno dlouho odležet na kvasnicích a stočit ho čiré bez filtrace. Zákal je průvodní jev, ne podmínka.

Shrnutí

  • Přírodní víno není právní kategorie, slovo na etiketě je tvrzení výrobce.
  • Charta „Vin méthode nature“ žádá bio hrozny, ruční sběr, vlastní kvasinky a nejvýše 30 mg/l celkového SO2.
  • Zákal, sediment a mírná oxidace patří ke stylu, myšina a silné těkavé kyseliny jsou vada.
  • Skladujte při 10 až 14 °C, lahev den předem postavte a otevřenou dopijte do tří dnů.

Témata: přírodní víno, naturální víno, Vin méthode nature, siřičitany

Zdroje

  1. Vin Méthode Nature: Le label (charta značky)
  2. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o enologické postupy
  3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů
  4. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1165, kterým se povolují některé produkty a látky pro použití v ekologické produkci